Meziplyn: M2 se chová jako pravý „M“ bavorák

Projet se emkovým bavorákem je vždycky odměna. Když mi tedy brněnský Renocar nabídl byť i jen krátké svezení s nejmenším zástupcem emkového klanu, neváhal jsem ani vteřinu.

Nejmenší totiž v tomto případě vůbec nemusí znamenat nejnudnější. Ano, velká M5 má daleko brutálnější výkon, ale z toho, abych auta porovnával podle tabulkových údajů výkonu a zrychlení, jsem už dávno vyrostl.

Tmavě šedivý bavorák dorazil na smluvené místo s podmanivým hlubokým basováním výfuků a i ve skutečnosti vypadal stejně dobře, jako na fotkách. Přikrčený postoj, nafouklé blatníky, široce rozkročená devatenáctipalcová kola, prostě pravé emko. A není to všechno jen o designu a vzhledu, tohle auto je „real deal“. Pohon zadních kol, pasivní podvozek, aktivní zadní diferenciál, dokonce tu můžete mít i starou dobrou manuální převodovku, ačkoli dvojspojkový automat DCT je v tomto případě možná trošku lepší volbou. Ale k tomu se dostanu později.

Nápravy auta nepocházejí z klasického dvojkového BMW, ale z modelu M3/M4 a jsou dále upravené, aby sem dobře pasovaly. Ramena jsou z kovaného hliníku, najdete tu výztuhy navíc a zadní náprava se obešla bez silentbloků, takže je od volantu lépe cítit její chování.

Technika je důležitá, ale na mě zapůsobil zejména ryze oldschoolový dojem, který si tohle auto s sebou nese. A to myslím v tom nejlepším smylu slova. Je to kupé, tak jak emkové bavoráky byly od začátku, vypadá dospěleji a seriózněji, než mnohdy dost uličnické ostré hatchbacky a především má pořádný motor. Žádný přefoukaný dvoulitrový čtyřválec, jak je dnes zvykem, ale třílitrový řadový šestiválec.

Má sice turbodmychadlo, ale na jeho chování to skoro nepoznáte. Reakce na plyn je hbitá, do otáček jde dychtivě, lehce a volně a zásoba výkonu je pro běžného smrtelníka skoro neuvěřitelná. Když vám řeknu, že za hranicí 6500 otáček zátah trochu slábne, musím hned vzápětí dodat, že normální člověk si toho vůbec nebude mít čas všimnout, v nízkých otáčkách, než se nadechnou turba, zase pomáhá větší objem a počet válců a hlavně – tenhle motor má prostě charisma a to se dneska už často nevidí. Má skvělý zvuk a na zatáčkovité okresce v kopcích mezi Berounem a Křivoklátem mi rozproudil krev přesně tím správným způsobem.

Lví podíl na tom má také podvozek a celkově i velikost auta. Troufnu si říct, že s větším sourozencem, tedy BMW M4, bych si na té úzké silnici rozhodně netroufl jet tak ostře. M2 je trochu lehčí a pocitově o dost menší, takže je snazší jí na silnici umístit tam, kam zrovna potřebujete. Vzbuzuje jistotu a i když by po vypnutí všechn elektronických asistentů uměla jistě i pořádně kousnout, dává vám důvěru, že pokud se nebudete za volantem chovat jako nerozumný a nezkušený cucák, neprovede vám nic nepředloženého. Trochu mě mrzí, že systém jízdní stability i ve sportovním režimu řidiči poměrně důrazně sahá do výkonu. Samozřejmě se dá vypnout úplně, ale věřte mi, že to chce velmi zkušeného a zcela soustředěného řidiče. Pár hodin tréninku nestačí, musíte se s autem skutečně sžít, aby se výjezdy ze zatáčky se zádí mírně vybočenou a tlačící vás na další rovinku staly součástí vaší přirozenosti.

Pojďme ještě krátce k té převodovce: vždycky jsem byl zastáncem manuálního řazení, především pak u sportovních aut, která mají poskytnout zážitek z jízdy, z ovládání stroje. V dnešní době ale výkony a mechanické schopnosti podvozku pomalu dosahují takové úrovně, že na řidiče při ostré jízdě působí poměrně značné boční přetížení a ruční řazení pak zdržuje a zpomaluje. Nechat obě ruce na volantu a jemnými pohyby prstů diktovat rychlé a poslušné dvojspojkové převodovce své pokyny, je pak výrazně efektivnější a rychlejší. I tak musím říct, že by to pro mě bylo těžké rozhodování, protože ruční řazení mám opravdu rád.

Jediná drobná kritika směřuje k interiéru. Sám o sobě je sice kvalitní a prémiový, ale čekal jsem, že se od běžného dvojkového BMW bude lišit trochu víc. Je tu sice pár věcí z divize M, zejména volant, budíky, pár znáčků a výborná sportovní sedadla, ale všechno jsou to věci, které si můžete přiobjednat i do obyčejné naftové dvojky. Necítil jsem se tu jako v opravdu speciálním a výjimečném autě a to je trochu škoda, protože BMW M2 speciální a výjimečné naprosto bez pochyby je.

Prohlédnout nabídku vozů BMW M2 »